Toulání přírodou

Sváteční dny utekly jako voda v potoce. Každý rok se těším na lenošení a pohádky a nakonec zjistím, že po dvou pohádkách mě bolí záda od sezení. Přestože jsem letos sladké nepekla a zobali jsme jen oříšky a ovoce, nepřejídáme se, tak mě tlačí žaludek a v noci špatně spím. Takže nejvyšší čas vyvětrat tělo. Chodíme sice každý večer provětrat hlavu před spaním, ale nestačí to. Nelinka, jak vidí, že se oblékáme skáče a běhá jak utržená z řetězu, protože ví, že se jde na procházku. Po Štědrém dnu jsme vyšli jen kousek za vesnici. V těchto mokrých a blátivých dnech, jsem vděčná za asfaltovou cyklostezku, za vesnicí. Můžeme nechat Nelinku běhat bez vodítka a nemusíme mít obavu, že by se domů vrátila jako čunče. Potěšilo mě, když jsem zjistila, že podél stezky jsou vysázené stromy. Když se stavěla, tak jsem litovala vykácených keřů a stromů, ale vysázeli nové, tak mám radost a těším se, až krásně zaroste. Nevím, kolik jsme toho ušli, ale měli jsme toho dost všichni. Ovšem Nelinka ta spala jak zabitá. Další den přijeli kluci a byli jsme u babičky, takže naše zvířátko je zničené na hezky dlouho.