Druhá adventní

Krásný sváteční večer. Na svícnu jsme zapálili druhou svíčku, v krbu plápolá oheň, na stole nalitá sklenička, prostě sváteční večer, tak jak má být. Víkend opět utekl jak voda a jako obvykle jsem nic moc neudělala. Jakpak bych mohla něco dělat, když jsem zase někde courala. Na sobotní odpoledne jsem si naplánovala výlet do Brna, podívat se na trhy, ochutnat konečně kaštany a něco na zahřátí (letos nebylo potřeba zahřívat tělo, počasí připomínalo brzské jaro). Letos jsem byla domluvená s kamarádkou, manžel s radostí uvítal, že byl této kratochvíle ušetřen, tak vzal brusle a ujížděl k Olympii. Už když jsem vystoupila z auta, jsem si povzdechla, že musím mít tak pitomé nápada. Nebýt kamarádky a velké chutě na kaštany (když doma tak nechutnají), tak se snad vrátím domů. Do Brna jezdíme už hezkých pár let, ale takovéhle šílenství jsem ještě neviděla. Potřebovala jsem se dostat na Českou a obcházela jsem náměstí Svobody uličkami, abych se tam vůbec dostala. Před kostelem sv. Tomáše stojí krásné kluziště, Moravské náměstí zdobí ruské kolo. S kamarádkou jsme se dostaly na náměstí Svobody (já s kornoutem kaštanů), ale tlačení ke stánkům jsme vzdaly. Na Zelném rynku bylo o něco méně lidí, tak jsme si prošly stánky a koupily punč. Byl vynikající a vymazal všechny mínusy celého odpoledne. Na kávu jsme si zašly do Vaňkovky. Ne, že by tam bylo méně lidí, ale čekala jsem až si mě vyzvedne syn a kamarádka pak utíkala na tramvaj. S manželem jsme se sešli u syna. Kaštanová mise splněna a ve městě mě do nového roku nikdo neuvidí. Zlatá naše klidná vesnička. Sváteční neděli jsem věnovala úklidu. Vyšlo sluníčko, sice foukal vítr, ale usušil prádlo. Sluníčko mě vytáhlo na dvorek. Uklidila jsem v kůlně a dozdobila truhlíky a dvorek. I naše chlupatá drobotina se vyřádila. V týdnu k nám přišla dvě opuštěná koťata. Asi se rozkřiklo, že se u nás kočky rozmazlují, tak přišly další. Černé je kocourek a černobílá kočička. Nejdříve proběhla nutná údržba, odčervení a odblešení. Přežily jsme bez úhony, já i kočky. Za odměnu jsem ráno našla přede dveřmi potkana. Nedrží se celý den doma, ale na jídlo a pomazlení si dojdou. Alespoň máme neustále doma veselo. Sama nevím čím to je, ale letos mám nějakou tvořivou náladu. Pokusila jsem se o andílka a další výzdoba je v polotovaru. Víc už nějak nestíhám. Krásný a pohodový pracovní týden.  Rija

Světýlka na dvorku

Konečně svítíme i před domem.

Pořád nevím, jestli ta hlava neměla být menší :-)