Návrat ke kořenům

Na letošní dovolenou jsme si naplánovali relaxaci na chaloupce. Jenže asi bychom to nebyli my, kdybychom na poslední chvíli nezměnily plány. O víkendu jsme se rozhodli, že naložíme kola a vyrazíme někam na dva tři dny prohlédnout krásy naší vlasti. Rozhodli jsme se navštívit místa, odkud pocházela manželova maminka. Jeli jsme do jižních Čech. Původně jsme měli v plánu vyrazit už v pondělí, jenže nás odradila předpověď a hlavně přívalové deště, protože jsme chtěli spát ve stanu. Takže pondělí jsem věnovala šicímu stroji, ale o tom až někdy příště. Od úterka do čtvrtka jsme si zajistili ubytování v penzionu v Třeboni a vyrazili. Dojeli jsme chvíli po poledni a po obědě a ubytování jsme vyrazili na malou projížďku. Manželova babička bydlela pár kilometrů od Třeboně, tak jsem si říkala, že bych trasu něco ke dvaceti kilometrům mohla ujet. Naštětí trasa nebyla moc kopcovatá a jelo se nádherně. Sice cestou do Třeboně to vypadalo všelijak, dokonce i mrholilo, ale po pár kilometrech na kole vyšlo sluníčko a svítilo celé odpoledne. Bylo nádherně, počasí jak na objednávku. Cestou jsme si odskočili do lesa na borůvky, kterých bylo všude mraky. Cílem cesty byla malebná jihočeská vesnička plná nádherných domků, jako z pohádky. Jelo se opravdu nádherně a kdyby tachometr neukazoval 26 km, tak bych tomu ani nevěřila. Třešničkou na závěr byly lívanečky s borůvkami. Byl by hřích nedat si něco s borůvkami v místech, kde jich rostly mraky. Na rozjezd dobrý. Rija