Drapérka

Nejen prací živ je člověk, takže občas najdu chvilku na odpočinek. Třebas u ruční práce, nebo si sednu ke knize.. Netuším, co dělám špatně, ale nedaří se mi vydržet delší dobu v klidu, abych měla nějaké větší výsledky. Takže mé výsledky nejsou žádná velká hitparáda. Neustále střídám činnosti, co mě baví. Chvíli stříhám levanduli, chvíli háčkuji, nebo si sednu k šití. Poslední dobou se mi stane, že mám práci rozdělanou déle než je zdrávo. Ale na druhou stranu, když mě popadne chuť na tvoření, tak to lítá. Přesně taková chuť mě popadla v týdnu, když jsem se přehrabovala nastříhanými látkami, abych si oživila, co jsem vlastně měla v plánu. Úplně na dně hromádky se krčila rozdělaná drapérka. Raději nechtějte vědět, jak dlouho tam ležela. I když občas je lepší, když se mé nápady uleží, protože  se mi stává, že vymyslím něco mnohem lepšího, než byl původní záměr:-). S drapérkou to nakonec dopadlo stejně. Poprvé jsem ji odložila, když jsem nemohla sehnat tu správnou krajku. Pak se mi našitá krajka zalíbila natolik, že jsem drapérku celou změnila. Takže po hodně dlouhé době visí, dokonce i na umytých oknech:-). Když už byl stroj vytažený, tak jsem se pustila do nových potahů na čalounění na venkovní židle. Čalounění se rozpadá a barevně už neladí s ostatními dekoracemi. Zatím mám dva, takže pokračování zítra. 
Pěkný první červencový týden. Rija