Procházky

Procházky jsou nedílnou součástí našeho života. Nejčastěji chodíme do polí za vesnici a vracíme se přes cyklostezku a vesnici zpět. Je úžasné pozorovat přírodu kolem, jak se mění. Teď na podzim je příroda nejkrásnější a plná barev. Manžel sice říká, že využívám procházek ke sběru kdejakého nepořádku a pak nosím domů spoustu krámů. Jenže uznejte, že větvičky, listí, kaštany, žaludy, ulity, případně kamení, nezbytně nutně potřebuji k výzdobě, či dalšímu tvoření :-)))). Přes léto jsem moc výzdoby neudělala, nechala jsem prostor k hrám koťatům. Je vidět, že rostou, protože některé věci vydrží na svém místě i víc jak pár hodin. I když dnes jsem utřela parapet na okně od ložnice, nastěhovala dekorace a ještě tam nebyly ani pár minut Sazinka okamžitě udělala prohlídku, zda jsem okno správně srovnala :-))). Truhlíky s kopřivami a šuplíky se sukulenty se raději ani nenamáhám rovnat, protože to stejně nemá cenu. Domečky mezi sukulenty vydrží stát pár minut.
Tento týden moc času k procházkám nebylo, ale s Nelinkou jsme zvládly jednu příjemnou ve středu. Samozřejmě jsem potřebovala nějakou větvičku :-))). Ve středu byl u nás první mrazík a nejspíš díky němu byla obloha odpoledne nádherně čistá a byl i krásný výhled do okolí. Vysílač na Pálavě vypadal, jako kdyby stál za vesnicí. Krásně jsem si vyvětrala hlavu i Nelinku. Ta večer upadla a ráno jsem jí musela tahat z postele, aby se šla vyvenčit, než odjedu do práce. Je vidět, že je tady podzim, i když sluníčko ještě hřeje, jakmile se schová, už hledám svetr. Přeji krásný zbytek nedělního odpoledne. Rija