Podzimní ráno

Miluji ranní procházky s Nelou, kdy se den probouzí. Všude je klid, ticho a je slyšet zpěv ptáků. Na podzim je to s ranními procházkami složitější, protože bývá dost často mlha, nebo je ještě tma. V sobotu jsme šly ven, až když začala mlha stoupat a z pod oparu vykukovalo sluníčko. Pod nohama nám šustilo listí a na rostlinách se třpytila rosa. U rybníka je vidět jak malíř podzim vybarvil okolní stromy. Měla jsem štěstí a viděla jsem z rybníku stoupat mlžný závoj. Část rybníka byla jasná, slunečná a druhá část přikrytá čarovným závojem mlhy. Den se vydařil a odpoledne nás zahřály sluneční paprsky. Ještě k večeru bylo nádherně a tak jsme šli všichni na procházku do polí. Pokaždé si řeknu, musím využít počasí a tu či onu činnost doženu zítra. Jenže byla by opravdu velká škoda, nevyužít těch krásných chvil k procházkám. A pak, čerpám z přírody energii a vitalitu. Doufám, že takových dní bude ještě mnoho (i když musím přiznat, že deště je taky potřeba). Užívejte si krásných podzimních dní. Rija