Je to už dva roky, kdy jsem díky kamarádce začala péct doma svůj vlastní kváskový chléb. V obchodě ho kupuji jen ve výjimečných případech. Většinou v týdnu, kdy chleba nepeču. U kváskového chleba je příprava a samotné kynutí na delší dobu, takže chléb peču jen o víkendu, nebo když mám více volna. Dřív byl chléb považován za "Boží dar" a podle toho se s chlebem nakládalo. Z dětství si pamatuji, jak babička před prvním rozkrojením, chléb pokřižovala.
Na netu jsem našla spoustu zajímavých článků o chlebu a spoustu zajímavých myšlenek. Některé myšlenky se mi líbí. Cituji:
"Už samotná příprava chleba bývala posvátnou záležitostí. Veškerá manipulace s chlebovým těstem byla provázena modlitbou a přežehnáváním magickými gesty. Chlebu se žehnalo při vkládání těsta do díže, při přendavání do pece i při vyjímání z pece. Slované si hodně potrpěli na pohostinnost, ale v čase kdy zadělávali a pekli chléb o nenadálé návštěvy nestáli. Ten, kdo vstoupil během zadělávání, kynutí, či pečení chleba do stavení , mohl totiž chleba uhranout a tím zkazit. Každý příchozí, který se během tohoto procesu objevil, musel proto pronést slova: "Pánbůh požehnej!", jinak nebyl vítán. Příprava chleba musela probíhat v naprosté vážnosti. "......Konec citace.
Určitě bych v zajímavostech mohla pokračovat ještě dál, protože jsem se dozvěděla opravdu spoustu věcí.
Dlouho jsem nemohla přijít na to, jak nechat chléb správně kynout (spíš v jaké nádobě), aby se neroztekl a nebo nepřilepil. Pořád nevypadal podle mých představ. Chutnal všem, kdo ochutnal, ale tvarově jsem nemohla docílit toho správného výsledku. Pak jsem si přečetla jak se chléb připravoval dřív a nastal problém, sehnat onu ošatku na vykynutí těsta. Až jsem ji objevila v prodejně se zdravou výživou, ale zase neměli kulatou. Takže konečně mám kulatou ošatku a konečně chléb začíná vypadat, jak by měl. Prý si můžu otevřít pekárnu. No tak to ani náhodou, to by mě nebavilo a pečení by pro mě ztratilo své kouzlo. Není nic lepšího než se zakousnout do ještě teplého krajíčku potřeného domácí marmeládou:-)). Rija
Tak to jsi postoupila o krásný krok vpřed s pečením.....na ošatku stále čekám... snad až si ji upletu sama :-)), nedávno jsem mi došla myšlenka...jak je to vlastně dlouho co peču....no jo pár let už tp bude ;-)....díky za připomenutí.
OdpovědětVymazatS hezkým pozdravením..... pherenis
Rijo, pěkně prosím, nebyl by recept na ten váš chleba? :-)
OdpovědětVymazat