Podzimní procházky

Původně jsme nechtěli přes víkend z domu vystrčit ani nos. Chtěla jsem se konečně věnovat tvoření. V sobotu dopoledne jsem posbírala poslední úrodu a pověsila prádlo a byla jsem ráda, že nemusím ven. Nelinka oběhla zahrady a byla ráda, že je doma v teple. Přestože neděle na tom nebyla lépe, tak v podvečer vyšlo sluníčko a jeho paprsky nás zlákali k procházce. Foukal silnější vítr, ale venku bylo nádherně a zapadající sluníčko nám poskytlo úžasné pohledy na nebe. Ještě před měsícem bylo ve stejnou dobu sluníčko vysoko na obloze a teď už je v sedm hodin tma. Prostě zima se blíží. Venku bylo tak příjemně, že jsme si procházku nakonec ještě prodloužili a domů došli až za šera. Dneska jsme dojeli z práce kolem páté, a přestože foukal čerstvý vítr, vydali jsme se na procházku. Máme jednu oblíbenou trasu a dokud nebude mokro, tak po ní chodíme skoro denně. Nelinka se může probehnout bez vodítka a nemusíme mít strach, že se jí něco stane, případně že bychom někoho potkali.

Pohled na tento kaštan byl úžasný

Na jednom stromě květ i plody