Snídaně při východu slunce

Jsem romantická duše a pokud to jen trochu jde, nechávám svou mysl bloudit hluboko za branami reálného světa. V myšlenkách vymýšlím nové úpravy zahrady, změny doma nebo plánuji věci, které jsem ještě nezažila. Poslední dobou jsem si pohrávala s myšlenkou snídaně v trávě, za rozbřesku. Pořád nebyla ta pravá příležitost. Ta se naskytla dnes. Ještě pořád je možnost pozorovat kometu a v pondělí jsme opět vyrazili na pozorování. Pouhým okem byla vidět hůř, ale v hledáčku dalekohledu byla nádherná. Obloha byla posetá hvězdami, a tak jsme se domluvili, že vyrazíme ráno a při té příležitosti počkáme na východ slunce. Dnes ráno jsme vstali v půl třetí a odjeli na kopec. Bohužel počasí si s námi krásně zalaškovalo. Nejdříve byly temné mraky a později se nad krajinou začal vznášet mlhavý opar. Z komety sice nebylo nic, ale pozorovat probouzející se krajinu v mlhavém oparu nebylo také k zahození. Navíc se na východě vyjasnilo a mohli jsme spatřit Venuši, která ozářila ranní oblohu svým jasem. Přes oblaka vystupovaly krásné červánky a sem tam bylo slyšet probouzejícího se ptáčka. Padající rosa a zvedající se vítr, maličko romantiku narušovaly, protože jsme pociťovaly chlad, ale nedaly jsme se zastrašit. Snídani jsem naservírovala, jen jsme neseděli v trávě, ale oprášili jsme campingové židličky se stolkem, které s námi už něco prožily. Zahřála nás horká káva a okouzlující nádhera vycházejícího slunce. Domů jsme přijeli v době, kdy odjíždím vlakem do práce. Chvíli mě napadlo nejít vůbec spát, ale nakonec zdravá únava zvítězila. Usnula jsem než jsem dolehla a čtyři hodiny spala jako, když mě do vody hodí. Po dlouhé době jsem se báječně vyspala:-). Tak jsme si snídani při východu slunce natrénovali, vychytali mouchy a příště vyrazíme dřív a budeme doufat, že příroda a okolnosti nám budou nakloněni, abychom si tu romantiku vychutnali ještě víc. Rija

P.S. První dvě fotky jsou z pondělí 20. 7. kolem jedenácté večer.