Domácí štěstí

Pomalu končí poslední červnové dny a jsou před námi dva nejkrásnější měsíce v roce. Dětem začínají prázdniny, na dospělé čeká pár dní dovolené. Na mě čeká stěhování. Šatna už funguje a pomaličku jsem začala přesouvat oblečení z bytu na chalupu. Už vím, že bude potřeba přidělat do skříně nějaké poličky navíc, abych nemusela vytvářet obrovské kopce. Dokonce se nám podařilo vymyslet ukládání čistících prostředků tak, že šatna je pořád uklizená. Po týdnu jsem zvládla uvést místnosti do přijatelného vzhledu (úmyslně neříkám, že mám uklizeno, to bude až přeberu poslední hromádku zbytečností a to netuším, jestli někdy skončí, protože ty věci se snad někde klonují) a ve skříňkách a šuplících zbylo i trochu volného místa, což mě opravdu moc těší. Převezli jsme i první dvě krabice knih. Mám sice pocit, že věci v bytě zatím neubývají a já neustále někde pobíhám, ale šálek čaje na houpačce ve večerním šeru, kdy utichnou ptáci a venku se rozprostře ticho noci za ten chaos stojí. Na víkend se přijeli ukázat kluci, tak jsem se potěšila z jejich přítomnosti, trošku jsme grilovali, trošku popovídali, prostě víkend jak má být. V poslední době nejraději s manželem sedáváme pod přístřeškem a ranní káva nemá chybu. Na sloupku pod střechou si udělal hnízdo rehek a je úžasné pozorovat jak se snaží, co nejméně nápadně létat do hnízda, když tam sedíme. Sedí bez hnutí na střeše a dělá neviditelného a pak nenápadně zalétne do hnízda, aby nakrmil mláďata. Je to naprosto úžasná podívaná. Jsem ráda, že se tento maličký ptáček u nás uhnízdil, u nás se mu říká Kominíček a naše babičky mu říkaly Domácí štěstí, protože prý nosí štěstí do rodiny. Tak si budu naše štěstí opatrovat a doufám, že se k nám bude vracet pravidelně každý rok. Rija