Zahrada v květu

Po rodině a Nele je zahrádka moje další velká láska. Zamilovala jsem do hlíny a i když je to chvílemi dost dřina, tak jsem zahradničení propadla úplně celá. Pozoruji každý rašící výhonek, který někde vyrůstá, očima popotahuji poupátka a čekám až rozkvetou. Snažím se udržet plevel pod kontrolou, ale mám pocit, že ten si úspěšně dělá co chce a roste si jak divý. Momentálně řeším problém s ptáky, kteří stíhají sklízet úrodu jahod dřív než já. To jsou takové potvory, to je hrůza. Rychle musím vymyslet nějaké plašiče, jinak letos ani jahody neochutnáme. O víkendu jsem nasadila rajčata a fazole. Postupně rozsazuji poslední rostlinky ze semínek a budu doufat, že ty nitě, co vyrostly letos stihnou rozkvést. Už jsem osázela všechno co šlo. Největší radost mi udělal, do letoška, jediný rododendron. Něco ho trápí a má listy svěšené, takže jsem už s květy ani nepočítala, ale rozhodl se, že letos rozkvete úplně celý. Zkusím ho trošku probudit hnojivem, jestli mu to nepomůže. Na jaře jsem měla v plánu přetrhat len, který se loni vysemenil snad všude. Skutek utek a len kvete jak o život, nakonec to není tak špatné. Potřebuji ještě jeden záhon, kde by si mohl dělat, co se mu zlíbí. Loni vytvořený plevelící záhon, musel ustoupit plechové boudě, takže potřebuji nějaké nové místo. Pomalu rozkvétají pivoňky a koberce karafiátů. Na růžích jsem objevila rozvíjející se poupata, tak královna léta se brzy pochlubí svou krásou. Z nedávné procházky jsem si přinesla další kameny, tedy nepřinesla, manžel dovezl na kolečkách. Kamenů není nikdy dost. Jen ještě nebyl čas, abych kameny vyčistila a uložila na stálé místo. O víkendu začnu se sběrem bylinek. Meduňka vystřelila jak raketa, tak doufám, že letos budu mít meduňku z vlastního sběru. Saturejku už suším a jednu várku pažitky mám v mrazáku. Zbytek jsou ještě malé rostlinky, tak možná do konce léta něco naroste.Rija