Prodloužený víkend

Sváteční den byl sice už v pátek a původně jsem myslela, že budu psát hned v pátek večer, ale nějak jsme se zapomněli s manželem pod pergolou a domů jsme šli až v půl jedenácté a to už se mi psát nechtělo a díky krásnému počasí to tak vypadalo i následující dny. Od rána do večera venku, příjemné posezení při zapadajícím slunci a okamžité upadnutí do peřin po sprše. Všechny tři dny stejný scénář. Nebe bylo poseté hvězdami, a jak jsme tam seděli už v podvečer a hledali jsme, kde uvidíme první hvězdu (no je to planeta Venuše, ale září jako hvězda). Pak jsme hledali Jupiter a s každou přibývající hvězdičkou zjišťovali, co to zrovna teď svítí. Bylo příjemně a v poklidné atmosféře se od rybníka linul žabí koncert. Původně jsme plánovali na sváteční den celodenní výlet na kolech, ale protože se už hned od rána pracovalo v obci na nových chodnících, tak jsme zůstali doma, abychom si pohlídali uložení odtoku z rýny pod chodníkem. Manžel vytáhl sekačku a já skončila opět s rukama v záhonech. Některé trvalky se krásně rozmnožily (a že se potvory umí nejlépe namnožit v chodnících, trávníku, případně v kamení), tak byly použity na osázení posledních volných míst v záhonech. Manžel nevydržel a dárek k včerejším narozeninám jsem dostala už v pátek. Nádherný, velký květináč. S úsměvem jsem pronesla, že nemám nic do něj a tudíž musíme zajet někam pro kytky. Takže se jelo pro kytky a já mohla v sázení pokračovat. Ve volných chvílích bylo potřeba dosypat kamínky, položit dlažbu a domu vydrhnout dřevené dlaždice. Víkend byl sice opět pracovní, ale krásný a opět zmizel další nepěkný kout a až rozkvetou trvalky, bude na co se dívat. Klematis montana rozkvétá každým dnem, čím dál víc a víc. První poupátka pukají pivoňkám a zahradní chrpy zaplavují svou modří záhony. Ty už nechávám žít svým vlastním životem, nejdou vůbec zkrotit. Spotřebovala jsem poslední balíček mražených jahod, z loňské úrody, a v horku nás osvěžil výborný jahodový koktejl. Ještě pár dní a začneme sbírat první letošní jahody. Nevím, jestli letos bude na koktejl, ale na jídlo snad nějaké uzrají. A vypadá to i na pěknou úrodu měsíčních jahod. V práci jsem dostala trs konvalinek a oni mi ještě krásně rozkvetly, a překvapily krásnou narůžovělou barvou. Pořád přemýšlím, jestli vytáhnu houpačku, když jsem si ji loni neměla čas ani užít. Posedím pokaždé jen s kávou a pak zase pobíhám sem tam po zahradě. Je to moje taková velká radost. A shrnutí tří volných dní, na kolech jsme ujeli pouhých 13 km a mám málo květin. Krásný večer. Rija

Rozpláclý unavený pes:-)))