Než mě na pár dní vyřadil z provozu nějaký bacil, byla jsem pracovně mimo domovskou budovu. Tam jsem jela autem a zpátky, pochůzkou mezi budovami pěšky. Musela jsem projít po lávce, přes řeku. Většinou po ní plují kachny. ale tentokrát byl na hladině velmi čilý ruch. Kromě obvyklých kachen připlaval párek labutí, u břehu se slunila rodinka nutrií a hladina byla plná ptactva. Až z daleké Arktidy přiletěl morčák velký a ve svatebním peří lákal samičky. Přezimuje u nás a pak se vrací opět na sever. Hemžilo se jich na hladině poměrně dost. Kousek dál postával kormorán a čekal na svou kořist. Přihlížející racek vypadal, že tam je jen náhodou a dělal neviditelného. Kousek dál, ve vodě dováděli kormoráni a rackové. Jen škoda, že mi výhled kazily sluneční paprsky, které dopadaly na hladinu, jako jiskřící šípy. Krásná chvilka. Osvěžila a dodala síly do další práce. Mám ráda, chvilky, které přijdou, jen jakoby náhodou. Krásné dny, plné slunce. Rija
Žádné komentáře:
Okomentovat