Procházky

Poslední volný den pozvolna končí. Čtyři dny volna uplynuly, jako když mávne kouzelným proutkem. Konečně se počasí umoudřilo a dnes u nás bylo opravdové jaro. Kromě bouřky u nás proběhlo snad všechno, přes déšť, sníh, mráz a dnes sluníčko a především teplo. Teploměr vyšplhal až na krásných 21 stupňů. Nemohlo tak být všechny čtyři dny. V pátek jsme již tradičně vyrazili na severní Moravu, na hrob manželových rodičů. Těšila jsem se na procházku, ale celou dobu pršelo a místy i padaly zmrzlé krupky. Měla jsem domluvenou zastávku u kamarádky pro kytky. Ty jsme si nakonec předaly v rychlosti, protože padal déšť se sněhem. Prostě počasí se moc nepovedlo. U nás spadlo jen pár kapek a to nejspíš jen ráno, když jsme se byly s Nelinkou projít. Musely jsme jít k rybníku zkontrolovat kachny. Další procházku jsme si daly včera. V sobotu jsme na procházce nebyly, ráno nám nasněžilo a Nelinka odmítla jít ven. Spokojila s pobytem na dvorku, a to je co říct, běžně jí dvorek nestačí. V neděli jsme si to vynahradily. Toulaly jsme se skoro dvě hodiny. Chvíli vyšlo dokonce i sluníčko. Všude bylo ticho, jen ptáci zpívali, jak o život. Měla jsem štěstí a sem tam se mi podařilo zachytit nějaké ty opeřence. Obrovskou radost mi udělali zvonohlíci. Ti se předváděli na cestě a nechali nás přijít dost blízko. Nela je už vycvičená a když vidí, že mám v ruce foťák, tak se zastaví a čeká. Nenosí už ani známky. Předpokládám, že tady nikdo nebude kontrolovat, zda je očkovaná, či přihlášená. Takže známky necinkají a chodíme tiše. Přestože chodíme pořád na stejná místa, pokaždé se najde něco, co mě dokáže zaujmout. Poslední čtyři fotky jsem udělala minulý týden v úterý odpoledne. To bylo jediné slunečné odpoledne. Krásný pracovní týden. Bude kratší, tak nám rychleji uběhne. Rija