Kapitánova dcera

O mé lásce ke knihám víte, naše knihovny jste viděli a po delší pauze mám další přečtenou knihu. Když nepočítám červenou knihovnu, kterou mám moc ráda. Když jsem přetažená, sáhnu po červené knihovně, protože vím, jak kniha dopadne. Žádné násilí, krev nebo drama. Trošku se osudy zamotají a nakonec se vezmou. Dnes nechci psát o červené knihovně, i když kniha, kterou jsem právě dočetla bych do červené knihovny nedala, tak se moc krásně četla a svým způsobem měla i šťastný konec. Začala ztroskotáním Titaniku, děj přešel přes obě světové války a skončil koncem padesátých let. Prolínaly se osudy bohaté ženy a chudé ženy, které spojila tragédie a celý život je pojilo přátelství. Příběh prozrazovat nebudu, jen prozradím, že jsem měla problém večer knihu odložit, abych se ráno vzbudila do práce. Už jsem si z knihovny vytáhla další knihu a odcházím číst. Rija