Rok se s rokem sešel

Opět uplynulo pár týdnů, od doby kdy jsem tu byla naposledy. Ne že by nebylo o čem psát, ale spíš s časem jsem na štíru. S příchodem teplejších březnových dní jsem se pustila do úpravy zahrádky. Každou volnou chvíli věnuji rozkopávání záhonků. Jen uplynulý víkend jsem udělala změnu. Vyrazila jsem na tradiční sraz s kamarádkami. Už po desáté jsme se sešly na stejném místě. Sešlo se nás jen pár, ale to nám nezabránilo v dobré náladě a báječné zábavě. Po loňském úspěchu s výrobou krabiček jsme měly plán na víkend jasný. Vyrobit si další krabici. Naše učitelka byla připravená na vše (myslela si to 😁). Některé jsme byly vyzbrojené vlastními nůžkami a lepidlem. Kamarádka zvolila trošku složitější krabici, ale byly jsme rády, že se naučíme nové věci. Do půlnoci jsme zápasily s kartóny, lepidlem i látkou, až nás to natolik zmohlo, že kolem půlnoci jsme byly všechny na lůžku. Ráno jsme se připravily na tour po okolních zahradnictvích (i to už je letitá tradice). V prvním zahradnictví nezklamali a naši partu poznali :-). Ačkoliv jsem se zařekla, že se budu v nákupu rostlin krotit, opět se mi to nepodařilo. Ba naopak se to nějak zvrhlo. V neděli jsme měli problém veškeré rostlinstvo narvat s manželem do auta. Naštěstí se vše krásně vešlo a já byla spokojená. Největší radost mi udělal zmarličník a brslen křídlatý. Rostlin bylo pochopitelně mnohem víc a pomaličku začínají zdobit zahrádku. Jen to bude chtít nějaký čas, aby rostliny rozvinuly svou krásu na plno. Po hodinách strávených nákupem rostlin a kocháním se v zahradnictví a vydatném obědě, při kterém jsme načerpaly ztracené síly, jsme se pustily do další práce na krabičkách. Díky mé roztěkanosti a nepozornosti, jsem se chvílemi hodně zapotila, ale kolem půlnoci jsem dospěla do zdárného cíle. Krabička se otvírá a vypadá i celkem rovně. Jen chudák naše kamarádka odjížděla s umluvenými hlasivkami. Do budoucna musíme zapracovat na synchronizaci. Ve večerních hodinách jsme na tom byly značně rozdílně v různých fázích vývoje krabiček a vznikal takový menší chaos, co vlastně máme dělat dál:-). Přežily jsme všechny, zdárně díla dokončily. Letos jsem ani neztrácela brýle:-). Došlo i na mé oblíbené ranní procházky zámeckým parkem. V neděli i s jinovatkou na trávníku a kouzelným mlhavým oparem nad trávníkem. Jen škoda, že víkend utekl zase moc rychle. Holky díky a za rok opět na viděnou. Rija