Druhý vánoční dárek

Sedím v pokoji, dívám se zamyšlením na jinovatkou pokrytou zahradu a myšlenky mi lítají někdy ve vzduchu. Je tady krásně. Dnešní den není ještě ani v polovině, ale za mě můžu říct, že je to krásný den. Každá rodina má nějaké své tradice nebo zvyky. A teď tím nemyslím, jen lidové tradice. Třebas my doma máme takovou neobvyklou tradici. Stalo se u nás skoro pravidlem, že s blížícím se adventem, se u nás musí něco opravovat, bourat či jinak vylepšovat. Sice teď dva roky po sobě úpravy vyšly na červen, ale předtím pár let po sobě na dobu před adventem, nebo přímo v době adventní. Abychom zůstali naší adventní tradici věrni, tak nám dnes ráno přišli vyměnit okno na verandě. Přijeli dřív, než avizovali a než jsem se stihla pořádně probudit byla práce hotová a řemeslníci pryč. Ještě mě stihli potěšit, protože potřebujeme vyměnit okna v koupelně, jenže tam jsem se bála, že mi poškodí obklady, protože mám okna obložená kachličkami. Nepoškodí, prý se nemusím bát. Vyšlo to úplně skvěle, že jsem si nemusela brát dovolenou a do adventu bude i uklizeno. Veranda s oknem prokoukla. Ještě tedy musí přijít zedník a položit parapet a zapravit poškozenou omítku. Zbývá vyměnit druhé velké okno a veranda bude kompletní. Určitě se divíte, proč jsme to neudělali najednou, no protože se nemůžu rozhodnout, jestli dát jen okno nebo francouzské okno. Francouzské sice není potřeba, ale na zimu mám na verandě kytky, tak by měly víc světla. A taky mě napadlo, že bychom mohli k verandě připojit zimní zahradu (ale pst, to ještě nikdo neví). Než našetříme, tak mám o čem přemýšlet. Jdu pokračovat ve vyšívání, už mi zbývá jen kousíček. Mezitím zaschne pěna, tak můžu uklidit. I když pánové se snažili a moc bince nenechali, jen trochu prachu, ale s tím se počítalo. Přeji pěkný den i nadcházející víkend. Rija