středa 28. února 2018

Zima, zima je veliká.....

Musím přiznat, že je to se mnou čím dál horší. Nějak mi ten život utíká, je stále pět kroků napřed a já se snažím doběhnout včerejší den. Ne že by dny byly tak nabité událostmi, ale já jsem neustále nějak pozadu. Ač nerada musím si přiznat, že stárnu rychleji, než bych chtěla, a také mám moc zálib. Leden utekl ani nevím jak. Počasí bylo jak na houpačce, dny ještě pořád krátké, takže bych nejraději zalezla do postele a vzbudila se až na jaře. I když lednové počasí se chvílemi podobalo spíš časnému jaru, než hluboké zimě. O nějakou vločku sice nebyla nouze, ale sněhová pokrývka se s bídou udržela jen pár hodin, a pak z ní zbyla jen špína a bláto. Pořídit pár snímků, kde by se sníh dal zdokumentovat, se podobá výstupu na nejvyšší horu světa :-))). A co by to bylo v našich končinách za zimu, kdyby nás nenavštívily holomrazy. Tento způsob zimy zdá se poněkud nešťastným, bohužel skutečným. Rija














5 komentářů:

  1. Zdravím tě z aktuálně hodně zasněžené Vysočiny. Taky od novým poryvem Zimy hodně vystrašené Kitty. Adresu jsem našla v letitých zápiscích a vidím, že zde to žije. Přibudou určitě zasněžené fotky, na které se těším. Teď budu "lustrovat" tvůj blog i další, některé tvé fanoušky znám. Zatím pozdrav a snad se mi podařilo si tě přihlásit k odběru novinek ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za návštěvu. Budu se snažit přispívat častěji.

      Vymazat
  2. Rijo, to je Nový Přerov? Krásné místo!!! Petra

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za návštěvu. Odkud jsi, že znáš můj konec světa :-))).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem z Plzně :D Ale jižní Moravu mám moc ráda a pravidelně se vracím alespoň na dovolenou...
      Petra

      Vymazat