Stavíme, upravujeme, sníme.....

V zimě jsme zjistili, že nám zatéká do staré kůlny. Manžel v ní měl dílnu a spoustu nezbytných i zbytečných věcí. Nejdříve jsme přemýšleli, že vyměníme krytinu, aby do kůlny nezatékalo a necháme ji jen tak. Jenže jsme se nemohli rozhodnout jakou krytinu vybrat, takže nakonec jsme oslovili našeho dvorního tesaře a on navrhl kompletní rekonstrukci a na můj dotaz, zda by šla střecha prodloužit, vymyslel úžasný přístřešek. První věc byla sehnat cihly, naštěstí jsme to zvládli, takže pak nastoupil tesař. Shodil původní plechy a trámy a pustil se do díla. Nejdříve vystavěl zeď s krásným obloukovým oknem a pak mu pod rukama začala růst nádhera. A tím vzniklo naše budoucí posezení. Když se začalo rýsovat zastřešení napadlo manžela, že do kůlny uděláme okno. Jenže sehnat to správné, vysněné okno byl docela problém. Už se vyrábí. Takže postupně a pomaličku se začíná rýsovat můj velký sen. Stinné místo s posezením, kde se bude dát v létě obědvat a možnost posezení i za sychravých podzimních dnů. Ještě sehnat nějaké vhodné posezení a můžeme si popřát dobrou chuť. Už se těším až bude hotovo, uklizeno a zabydleno. Už teď je to nádhera a celý dvorek voní dřevem. Myslím, že máme přes léto o zábavu postaráno. Mějte se krásně. Rija