neděle 8. ledna 2017

Plyšák na ledě

Pomalu nám končí první lednový víkend. Je hrozné, jak ten čas letí. Ano letí jako šílený, nestihla jsem ani polovinu z toho, co jsem si naplánovala. Za to procházek jsem si užila dosytosti. Včera jsme byli venku jen chvíli, protože rtuť teploměru se držela kolem -10 a foukal ledový vítr. Dneska pro změnu napadl sníh a den prosvítilo sluníčko. Hned bylo venku příjemněji. Díky mrazům máme zamrzlý rybník, takže jsme krásně došli až na ostrůvek. Nelinka se nejdříve bále, protože její malé nožky na ledě neposlušně tancovaly. Po chvíli si na to klouzání zvykla a řádila jak pominutá. Byl to její první letošní sníh a protože sníh miluje, tak si ho náležitě užívala. čumáček zabořený ve sněhu, vlající uši a očka plná radosti. Prostě jako malé dítě. Domů přišla zmáčená jak vodník. Po vysušení zalehla a vstala jen na večeři. Teď už opět leží a spí. Přeji vám, krásný druhý pracovní týden plný klidu a pohody. Rija









Zázraky přírody

Krásnou mrazivou lednovou neděli přeji. Leden jako by ho namaloval sám pan Lada. Mrzne až praští a i u nás na jihu máme poprašek sněhu. Probudili jsme se do sněhového nedělního rána. Už jsem začala pochybovat, jestli se nacházíme ještě stále v naší republice, když ve zprávách říkali, že Česko zasypal sníh a u nás ani vločka. První lednový týden neměl nouzi o krásnou podívanou. Hned v pondělí ráno, jsem neodolala a pokusila se zachytit namrzlou krásu na stromě na nádraží. Sice jsem musela použít blesk, ale kousek z té ranní nádhery jsem zachytila. Na sluníčku byla ta nádhera mnohem krásnější. V úterý se oteplilo a příroda se postarala o další nádhernou podívanou. Ve čtvrtek začalo opět mrznout a dneska konečně sníh. Je leden, tak ať je zima. Stejně má příroda v tom počasí pěkný chaos, tak klidně chvíli ještě zimu beru na milost. Takže pohodový další zimní týden. Rija

















neděle 1. ledna 2017

V novém roce

Zdravím vás v novém roce. Týden volna utekl jak voda a od zítřka začíná opět řád (tedy tím myslím můj řád). Nevím jestli jste na tom stejně jako já, ale já když mám volno a nemusím do práce, tak vždy zvlčím. Jsem dlouho vzhůru, ráda si pak přispím, dost často lenoším s knihou, nebo chodím na procházky. Co udělám udělám, nic mi neuteče. Za to když chodím do práce, tak má celý den nějaký řád a když se někde zdržím a něco odložím na další den, tak pak na mě čeká větší hromádka povinností. Jednou nevyžehlím prádlo a najednou je ho kopec. A tak je to se vším. Ale přiznejme si to, odpočívat se musí a občasné lenošení není na škodu. Musíme načerpat nové síly.
Moje babička vždy říkávala, že na nový rok má člověk vyskočit brzo ráno z postele, aby nebyl celý rok za lenocha. No jak na Nový rok, tak po celý rok. Jenže, donuťte se vylézt z postele, když jste šli spát nad ránem :-)))). Ale kdyby mělo toto pořekadlo platit, tak by celý rok musel být šedivý a mlhavý. Po pár dnech nádherného slunečného počasí, jsme se dnes ráno probudili do ledově bílého dne. Mlha byla hustá tak, že by se ztratil i Rákosníček a po pár minutách venku zima pěkně zalézala za nehty. Jenže zase nám mráz poskytl nevídanou podívanou. Vše bíle ozdobil a venku to vypadalo jako v Ledovém království.
Proto vám všem přeji příjemné vykročení do prvního pracovního týdne a dávejte pozor ať nezamrznete. Rija