Jarní doplňky

Stalo se vám někdy, že jste šli nakupovat a přinesli jste domů něco úplně jiného, než jste měli původně v plánu? Tak přesně tohle jsem dneska zažila já. Můj manžel nějak nenašel zálibu v hobymarketech a jiných podobných obchodech. Myslím si, že takových mužských je určitě víc. Občas ale udělá výjimku. Buď na mé dlouhodobé naléhání a nebo mi chce jen udělat radost, jako právě dneska. V pondělí, když mě viděl, jak jsem došla z práce a rovnou se vrhla do postele, tak mi chtěl udělat radost a navrhl, že ve středu pojedeme do OBI. Měli jste vidět, jak rychle jsem pookřála. Dneska, po pár dlouhých pracovních dnech, jsem odešla dřív z práce a jeli jsme do OBI. Celou cestu se manžel ujišťoval, že nechci koupit všechny rostliny které tam mají. Kupodivu měl pravdu a mě nic nezaujalo. Takže nakonec manžel nakoupil jen rýny na kůlnu. Už to vypadalo, že kromě rýn nekoupíme nic jiného. Stavili jsme se v Albertu, nakoupit jídlo a pak se to stalo. Stáli jsme u pokladny a zrak mi padnul na kabelku, která visela v protějším obchůdku. Byla to láska na první pohled. Přiznávám se, že nemám velký výběr kabelek. Většinou mám jednu černou, klasickou a jednu veselejší na léto. Kabelky kupuji opravdu jen když musím. Po bližším ohledání kabelky, jsem zjistila, že má spoustu kapsiček a moje sympatije ještě vzrostly. Třešničkou na pomyslném dortě byla i cena a tak jsem si nakonec místo květin dovezla domů kabelku. Už mám přeskládané osobní věci v nové kabelce a jsem připravená do práce. Kupodivu manžel vůbec neprotestoval, že místo plánovaných rostlin veze domů kabelku. Krásný večer Rija

Jaro vítej k nám

Po delší odmlce jsem opět tady. Nějak mě v posledních dnech semlely události v práci a doma a já ten tlak neustála a trošku jsem se psychycky rozhodila. V práci jsem byla nucena několik dní trávit hodiny i přesčas a už jsem se začala obávat, že nezvládnu nachystat podklady k uzávěrce čtvrtletí. Dneska se mi podařilo rozehnat obavy a konečně jsem se uklidnila. A abych si vylepšila náladu, šla jsem si koupit nějakou jarní kytičku, abych konečně zlikvidovala visící sněhuláky, kteří ještě stále zdobily náš byt. Trošku jsem si pohrála a vytvořila malou dekoraci k rozjasnění obýváku. Tím pro dnešek končím a uléhám do vodorovné polohy a snad se po víc jak týdnu konečně v klidu vyspím. O víkendu jsem uřezala větve kroucené vrby a protože byly krásně narašené, bylo mi jich líto a tak vznikla velikonoční výzdoba. Zbytek snad dokončím tento víkend. No měla bych, ten další už jsou velikonoce. Doufám, že hlášené ochlazení nebude nijak razantní, poněvadž u nás na jihu už je jaro v plném proudu a rašící, pučící a kvetoucí stromy, by se mohly opět zabrzdit. A aby jste viděli, že je jaro u nás napřed, tak malá ochutnávka. To že kvetou hyacinty, mě nepřekvapilo tolik, jako kvetoucí fialky, které jsou tak aktivní, že kvetou i v kamenném chodníčku. Přeji vám krásné jarní dny vaše Rija

Psí život

Včerejší den se opět povedl. Sice předpovídali déšť, ale určitě předpověď nepatřila pro jih Moravy. Nebo, že by už ten náš jih nepočítali do republiky? To nevím, ale každopádně sluníčko vykouklo a i když bylo podstatně chladněji než o víkendu, bylo krásně. Počasí akorát na krásnou procházku, jenže rovnou z práce jsem šla do psího salonu, udělat z našeho psího medvídka opět krásnou psí slečnu. Původně jsem si přála mít krásného chlupatého pejska, ale to jsem netušila, že Nela je takový kočkopes křížený s klokanem. Je sice vyšlechtěn pro odpočívání na pohovce (což tedy taky velmi ráda praktikuje), ale mnohem raději má procházky přírodou a čím delší tím lepší. Proto jsem se nakonec rozhodla pro krátký střih, protože ten je v jejím případě mnohem praktičtější a po každé procházce pak nevypadá jak bezdomovec, kterého jsem sbalila někde u popelnic. V sobotu tomu byly tři roky, kdy mi Nelinku, jako malé štěňátko, přivezla moje kamarádka Dana. Tenkrát jsem neměla tušení co taková péče obnáší a děsně jsem se bála, jak to zvládnu. Synové, přestávali vyžadovat maminčinu péči a manžel pracovně vytížený, taky moc péče nepotřebuje, tak jsem zatoužila po nějakém mazlíkovi. Rodina tím sice z počátku nadšená nebyla, ale Nela jako správná ženská si ty moje chlapy dokonale omotala kolem prstu a tak je to opravdový domácí mazlík. A zvládla si omotat i babičku, která je moc ráda, když se rozhodneme vyjet na pár dnů někam na dovolenou a Nelinka k ní může na prázdniny. Za ty tři roky co ji máme, se stala skutečným členem rodiny a připadá mi to, jako by s námi byla už spoustu let. Doufám, že ani ona si na své páníčky nenaříká a je u nás spokojená (aby nebyla, když si v klidu zabere větší půlku postele a panička se krčí na kousku). Takže z Nelinky máme zase krásnou psí slečnu a můžeme v klidu chodit na procházky a zase se za námi otočí nejeden chlap. Ještě panička by potřebovala jarní střih, ale není čas a hlavně moje úprava už by byla mnohem složitější, aby se za mnou otočil nejeden chlap. Takže se spokojím s tím, že se zatím otáčí jen ten jeden, manžel. Krásný sluníčkový den Rija

                                                  tady vypadá jak lední medvěd

                                              a po ostříhání, ale děsně naštvaná..))

Hurá jaro

Je za námi krásný a teplý víkend. Ačkoli první jarní den teprve bude, o víkendu to u nás vypadalo spíš na krásný letní den. Vlastně už v pátek sluníčko konečně ukázalo, že jaro je opravdu tady a máme se na co těšit. Krásný den se ještě znásobil, cestou z práce kolem trhů, kde mě zlákal stánek plný kytiček. Ano, myslíte si úplně správně, kytiček na zahrádku. V duchu jsem zajásala, protože měli i malé macešky. Loni jsem je nesehnala a tak jsem byla moc ráda, když jsem je uviděla a měli, jak krásné barvy, tak i požadované množství. O manžela se sice chvíli pokoušel srdeční kolaps. Co prý budeme se 40 ks macešek dělat. No co asi, sadit a stejně jich mám nakonec ještě málo. Nemohla jsem se dočkat soboty. Ráno jsem naházela prádlo do pračky, rozvařila oběd a šup na zahrádku. Vytáhnout truhlíky, hlínu a nářadí a hurá na to. Během chvilky jsem měla u sebe všechny pomocníky a se zaujetím pozorovali copak se to děje. Zrzkovi se nejvíce líbily macešky a Nela zkoumala sáček s hlínou, k mé nevelké radosti. Byla čerstvě vykoupaná a v pondělí jdeme na stříhání. Osázela jsem skoro všechny truhlíky a nádoby, ale stejně mám macešek málo. Jsou totiž jediné, co mi na zahrádce kvete. Sněženky odkvetly a zbytek kytiček jako kdyby zamrzl nebo co. Jediné co jsem po chvíli zkoumání našla, je maličkatou, za zelenajícím se lnem ukrytou, bledulku. Ze země vykukují jen špičky krokusů, narcisek a hyacintů. Pod suchým listím se krčí lístky koniklece a dokonce vyrašil i rozchodník, na kterém si loni tolik pochutnával hryzec. Ten se letos naštěstí odstěhoval dál od zahrádky, protože ho kočky pěkně likvidují. Tento víkend se mi dokonce přišly pochlubit s obzvláště velkým úlovkem. Micka ulovila potkana. Jsem sice ráda, že se jim lov tak líbí a daří se jim, ale že by musely tyhle zvířátka nosit až ke dveřím, to tedy nemusí. Samozřejmě, že jsem je pochválila. Našel se čas i na první letošní kávu na zahrádce. Pomocníky nakonec sluníčko unavilo a tak v jejich paprscích pospávali. Jsem ráda, že je vše nasazené, shrabaná suchá tráva, ostříhané keříky a růže a trošku uspořádaná skalka. Tak trošku jsem i ráda, že je víkend u konce. Bolí mě všechny kosti v těle a budu ráda, když do příštího týdne se mi vrátí můj přesný počet kostí a žádné navíc. Nela přijela z chalupy úplně vyřízená a zaujala polohu mrtvého psa. Doufám, že jste si ten nádherný víkend užili také. Krásný večer Rija

Háčkovací mánie

Moje kamarádka Eva se rozhodla, že se naučí háčkovat. Odjela na víkend ke kamarádce, kde se postupně učila základům práce s háčkem. Po příjezdu postupně začala kolem sebe šířit nadšení z háčkování a pár našich společných kamarádek začalo kouzlu háčku propadat. Eva si chtěla uháčkovat podložky pod hrníček. Jenže popis byl docela nepřehledný, a tak nám jej hodná Alenka přepsala do přijatelné podoby. Já sice umím trošku háčkovat už delší dobu. Zatím mi to na vločky na stromeček a nebo obháčkované vajíčka, stačilo. Původně jsem si říkala, že odolám, protože mám rozdělaného něco jiného a chci to do začátku prací na zahrádce dodělat. Jenže znáte to. Cestou z práce jsem si šla koupit chybějící bavlnky na rozvyšívané. Nakonec jsem si koupila i přízi i háček a jednu podložku uháčkovala. Kamarádky jsou už sice zse o kus dále, ale já k té jedné stejně nakonec udělám další, aby jí nebylo smutno. Ještě plánuji uháčkovat nějaké do pergoly, aby se nám v létě pod širým nebem lépe stolovalo. Zatím se ale vracím k jehličce a až budu hotová, tak dokončím podložky. Ještě vám chci poděkovat za milé komentáře, které mi tady necháváte a na které nestíhám v poslední době reagovat, ale mám z nich velkou radost. Slibuji, že se polepším. Přeji vám všem krásný večer, ať už s háčkem nebo jehličkou v ruce. Vaše Rija

2 v 1

Určitě všichni víte, co je dneska za den. Ano, správně. Je 8.března - MDŽ. Vzpomínám si na den, kdy jsem dostala k MDŽ první kytičku. Bylo to před více jak dvaceti lety a ve stejný rok jsem dostala k MDD čokoládu a měla jsem z ní stejnou radost, jako z kytičky. Bylo mi tenkrát 17 a byla jsem ráda, že slavím dvakrát. I když pak na pár let MDŽ upadlo v zapomnění, manžel nezapomněl nikdy donést kytičku a nebo čokoládu, ale už jen k MDŽ. Ještě ráno jsem byla skálopevně přesvědčená, že na mě doma bude čekat kytička. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem místo kytičky dostala medvídka. Tedy ta kytička je tam také, proto to 2v1. Medvídek drží v packách kytičku růží. Opravdu milá pozornost. Jak manžel konstatoval, tak živé květiny, by mi uvadly a medvídek kytičku bude kdržet už napořád. Je to od něj moc milé. Jako třešničku na dortu, vytáhl z ledničky portské, které zbožňuji. Je jedno jestli MDŽ slavíte nebo ne, přeji vám krásný večer ve společnosti nejbližších. Krásný večer Rija

Jarní červánky

Dnešní sluníčkový den přímo vybízel k práci na zahrádce. Odolala jsem velkému pokušení, protože jsem celý týden bojovala s nějakým vlezlým virem, kterému se u mě líbilo a nechtěl ode mě odejít. Takže letos začal prací na zahrádce manžel. K večeru měl nachystanou pořádnou hromadu větví a zbytků dřeva a bylo bezvětří, tak se rozhodl vše spálit. Šla jsem pověsit poslední pračku a nad obzorem se rozléval krásný západ slunce. Pohled přímo nabízel, abych se vrátila pro foťák a pokusila se tu nádheru zachytit. V blízkosti ohně, plameny vyskakovaly vysoko a bylo teplo, takže jsem chvíli koukala do plamenů a dočkala jsem se krásně zbarvených červánků. Na obloze už je vidět, že se jaro blíží mílovými kroky. První část úklidu, po zimě, máme za sebou a můžeme se těšit na další práce. Už se moc těším na podvečerní posezení na zahrádce, u šálku kávy nebo skleničky dobrého vínka. Doufám, že to bude brzy. Rija

Pohoda, klídek, tabáček....

Přeji vám všem krásný sobotní podvečer. Po několikadenní odmlce se opět hlásím. Minulý pátek jsme s manelem byli na plese a přestože jsem si večer užila báječně, sedl tam na mě nějaký virus a od pondělka mě pořádně zlobí. Do středy jsem statečně odolávala, ale nakonec jsem zůstala doma na doléčení. Po dvou dnech v posteli jsem toho měla dneska tak akorát. Ráno to sice vypadalo, že z postele určitě nevstanu, ale jak postupně sílily sluneční paprsky, postel mě přestala bavit a místo povalování se, jsem zapnula pračku, aby prádlo venku mohlo krásně uschnout. Teplota se postupně vyšplhala až skoro na 17 stupňů a jen stěží jsem odolávala volání zahrádky. Naneštěstí mě stále není dobře a v pondělí už bych ráda do práce, tak jsem vydržela a jen po chvilkách jsem se vyhřívala na sluníčko. Za to naše zvířátka se vyhřívala přímo ukázkově. Při pohledu na kočky se mi hned vybavila slova jedné známé písničky "pohoda, klídek, tabáček.....". Přesně takhle mě kočky totiž připadaly. Micka si pro své vyhřívání umí vybrat ty nejzajímavější místa. Zrzek, zase zaujal polohu mrtvého kocoura. Vzduch voněl jarem a doufám, že do příštího týdne už budu opravdu fit a počasí vydrží a já se konečně budu hrabat v hlíně. Po zimě se na to už opravdu moc těším. Krásný večer přeji vaše Rija